Nápad na výrobu vlastního vánočního přání

 

Jak se staly Vánoce šťastnými a veselými

Každý z nás si chladné zimní dny spojuje s vánočním obdobím, kdy zpoza oken všech domácností prosvítají záře vyzdobených vánočních stromků, lidé zpomalí a tráví čas jindy zahrnutý pracovními povinosti v kruhu rodiny a blízkých. Ale jak vznikl svátek, během kterého každý národ spojuje své zvyky a tradice? Proč je slavíme? Jaký mají Vánoce význam?

Původ Vánoc

Vánoce mají svůj původ ještě v období starověku a spojují se s obdobím slunovratu, během kterého provázely obřady zaznamenávající zdraví, štěstí nebo lásku. Oslavovali je hlavně Peršané a Římané. Vánoce byly totiž zavedeny ve 4. století po Kristu jako náhrada místo pohanské slavnosti zimního slunovratu, který probíhal v období kolem 22. prosince.

V současnosti však představují zejména křesťanské svátky narození Ježíše Krista, pod které spadají všechny dny od Štědré večere do neděle následujícé po svátku Tří králů. Křesťané, ale stejně i lidé bez víry mnoha světových zemích slaví Vánoce vzájemným obdarovávání se. Tento zvyk pochází ještě ze 16. století. Mnohé země mají i další vánoční zvyky - ve Velké Británii si nadílku rozdávají do velkých ponožek, ve Francii do bot a v Americe si pro rozbalení dárků musí počkat až do 25. prosince.

Symboly Vánoc

Neodmyslitelným symbolem svátečního období je stromeček. Tato tradice pochází z Německa, i přesto, že ještě v 19. století byl stromoček jen městkou rekvizitou. Na venkově se objevil až v 20. století po 1. světové válce. Historie prvního betlému se datuje do 13. století, kdy živý betlém postavil v italské jeskyni Umbrie František z Assisi. Na uzemí  čech a moravy se betlémy začaly objevovat až v 14. - 15. století. S postupem času se měnily i zvyky, lidé začali během vánočních svátků chodit na vánoční mše, vytvářeli adventní věnce, překrajovali jablíčko, připravovali medové oplatky, házeli ořechy do kouta či nosili kapří šupiny v peněženkách. Většina ze zmíněných zvyků přetrvává dodnes.